Vermikompostér

JAK ZPRACOVÁVÁME BIOODPAD V MATEŘÍDOUŠCE?

V naší mateřské škole se snažíme vést děti

k zodpovědnému chování vůči přírodě i životnímu

prostředí. Učí se třídit odpad prostřednictvím

barevných košů umístěných v každé třídě.

Na zahradě máme kompostér, ve kterém se

zpracovává zahradní odpad. Přemýšleli jsme ale,

jak ještě lépe naložit s každodenním kuchyňským

odpadem ze školní kuchyně, abychom z něj měli

větší užitek. Koncem loňského roku jsme proto

zakoupili vermikompostér.

Co je to vermikompostér?

Vermikompostér je nádoba určená ke kompostování kuchyňského bioodpadu pomocí kalifornských žížal. Kuchyňským odpadem tak můžeme krmit žížaly, které přemění bioodpad na kvalitní hnojivo

a tzv. žížalí čaj. Ten je pro rostliny doslova zázračný. Vermikompost „vyrobený“ žížalami je považován za nejúčinnější organické hnojivo vůbec, obsahuje živiny, enzymy a růstové hormony, které příznivě ovlivňují vytváření kořenového systému rostlin a jejich celkový růst. Žížaly se

v našem vermikompostéru zabydlely v prosinci. S dětmi jsme jim připravili podestýlku z kokosového vlákna a nachystali zbytky zeleniny. Ze začátku je proces zpracovávání zbytků jídla pomalejší, žížaly si na nové prostředí postupně zvykají. Vermikompostér jsme umístili na dolní chodbu, kde jim v létě nebude horko. Žížaly totiž potřebují stálou teplotu a nesnesou přímé slunce. Pravidelně

s dětmi žížaly krmíme, vermikompostér kontrolujeme a snažíme se v něm udržet ideální prostředí.

Jak vermikompostér funguje?

Na rozjezd žížalí farmy je potřeba asi půlkilogramové násady kalifornských žížal, která by měla obsahovat asi 300 jedinců v různém stádiu vývoje i další druhy rozkladačů (chvostoskoky, stínky, svinky, hlístice, roztoče, stonožky i mnohonožky). Kalifornské žížaly jsou hybridem speciálně vyšlechtěným pro vermikompostování. K jejich základním charakteristikám patří, že nejraději ze všeho jedí a rozmnožují se, což je pro účinnou práci vermikompostéru ideální. Náš vermikompostér se skládá ze tří pater. V prostředním bydlí žížaly, které se časem (po zaplnění středního patra) přestěhují do patra horního. Do spodního patra postupně odkapává tekutina, které se říká žížalí čaj. Po přestěhování žížal můžeme „hotový“ kompost sklidit, a tak je to pořád dokola. Zdá se, že náš vermikompostér funguje dobře, protože se nám již v polovině února podařilo „vytočit“ cca. 0,5 litru žížalího čaje. Ten jsme naředili v poměru asi 1:5 a zalili s ním rostliny ve třídách.

Čím uděláme žížalám největší radost?

Zbytky ovoce a zeleniny – nakrájené na menší kousky jsou nejideálnější
Čajové sáčky
Zbytky kávy – lógr
Natrhaný papír, ubrousky, nepovoskované časopisy
Piliny • Spadané listí ze zahrady – (kromě ořešáku)
Rozdrcené skořápky od vajec – skořápky přidají do vznikajícího kompostu vápník, který je velmi důležitou složkou pro další hnojení rostlin

Na co si dát pozor?

Zbytky pečiva, cukroví a sušenek – pro žížaly to není žádný problém, poradí si i s pečivem, pouze bych nedoporučoval přidávat velké množství pečiva do domácích vermikompostérů, neboť pečivo začne velmi rychle plesnivět a plísně doma nikdo nechceme, proto můžeme přidávat pouze v přiměřeném množství
Čerstvá tráva – pro kalifornské žížaly naprosto ideální zdroj potravy, jediný problém je zahřívání, které nastává při tlení trávy, velké množství trávy dokáže přehřát kompost až na 80°C, což je teplota, která je neslučitelná s životem žížal, které snesou maximálně 30°C, proto můžeme trávu přidávat pouze po menším množství nebo nechám čerstvou trávu alespoň jeden týden na hromadě mimo kompost, kde se uvolní největší množství tepla a poté můžeme přidat trávu ke zpracování žížalám
Ořešákové listí – nejedná se o žádný problém, pouze je třeba počítat s tím, že ořešákové listí je hodně tuhé a zůstane ve vermikompostu podstatně déle než ostatní rostlinné zbytky
Citrusové slupky – mohou se bez problému přidávat do zahradních vermikompostů, pouze bych zvážil jejich přítomnost v domácích vermikompostech, neboť opět představují velké riziko vzniku plísně
Popel – nedochází k žádnému zpracování žížalami, takže zůstává ve stejné podobně, pouze se promíchá s již vzniklou zeminou

Čemu se rozhodně vyvarovat?

Mléčné výrobky – nastává kvašení a zkažení mléka, které způsobuje nepříjemný zápach a rozhodně to nepatří do vermikompostování
Maso – dochází k hnilobě masa, která produkuje extrémní zápach a rozmnožování dalších nechtěných organismů, které se nepodílejí na kompostování
Kosti – zůstanou netknutě ve vermikompostu po několik let, nedojde k žádné přeměně
Tuky a oleje – škodlivé pro žížaly a nepřináší žádný účinek

Díky vermikompostéru mohou děti lépe pochopit ekologické zpracování domácích zbytků na přírodní „pochoutku“ a porozumět tak koloběhu živin v přírodě. Věříme, že se žížalám bude v naší školce dařit, budou se hezky množit a přinesou nám užitek.